Pokus č. 1 o napsání článku (středa)
Plánuju psát post večer v posteli... když se pak ve tři ráno probudím objímajíc (napsala jsem ten tvar správně?) počítač, oblečená, namalovaná - mám pocit, že mě někdo přetáhnul něčím hodně tvrdým a velkým po hlavě... dovrávorám do koupelny, leknu se sama sebe v zrcadle, abych si v zápětí vynadala, že tohle už vážně přeháním a potřebuju si někdy odpočinout.
Pokus č. 2 o napsání článku (čtvrtek)
Beru počítač do postele. Opět. Ani nevím, kolik je hodin, ale zrovna jsem se vrátila z vánočního večírku Plesu v Opeře, kde jsme byly s mojí Barunkou. Tam jsem dostala tu nádhernou ozdobu s peříčkama. Chystám se, že vám napíšu pár řádek, ještě jenom dovyprávím Johnimu vtipnou historku a usínám v polovině věty... ta věta zněla: "A ona se fotila s tou prasečí hlavou... " A pak jsem na to mumlavě a úplně mimózně navázala, že pak ji vystrčila z okna... pak jsem se začala (prý) smát sama sobě, že jsem usnula uprostřed věty a pak jsem zase usnula.
Pokus č. 3 o napsání článku (pátek)
Je pátek (sobota?) půl jedné ráno... my jsme s Johnim zrovna zahlásili synchronně pracovního padla... poslední dny byly náročnější... ale naprosto plné, výživné, zábavné, plné adrenalinu a radosti. Ustála jsem i chřipku, která nám klepala na dveře a stihla jsem i jedno milé focení Blogerek a Blogerů Roku.
Zase jsem to nedopsala... Dny lítaj oknem ven a mě svědí svědomí (teď vidím tu paralelu... svědomí totiž může pěkně svědit :), že přes ty všechny velkoleposti - já nemám ani čas si ukrást pár minut, abych je s vámi sdílela a sakra mě to štve.
Teď holt musíme zatnout zuby. Klíží se mi oči...
Vaše TerezaIasladndnůslmůoekme
Plánuju psát post večer v posteli... když se pak ve tři ráno probudím objímajíc (napsala jsem ten tvar správně?) počítač, oblečená, namalovaná - mám pocit, že mě někdo přetáhnul něčím hodně tvrdým a velkým po hlavě... dovrávorám do koupelny, leknu se sama sebe v zrcadle, abych si v zápětí vynadala, že tohle už vážně přeháním a potřebuju si někdy odpočinout.
Ranní stretching a kávový rituál mě drží na nohou...
Pokus č. 2 o napsání článku (čtvrtek)
Beru počítač do postele. Opět. Ani nevím, kolik je hodin, ale zrovna jsem se vrátila z vánočního večírku Plesu v Opeře, kde jsme byly s mojí Barunkou. Tam jsem dostala tu nádhernou ozdobu s peříčkama. Chystám se, že vám napíšu pár řádek, ještě jenom dovyprávím Johnimu vtipnou historku a usínám v polovině věty... ta věta zněla: "A ona se fotila s tou prasečí hlavou... " A pak jsem na to mumlavě a úplně mimózně navázala, že pak ji vystrčila z okna... pak jsem se začala (prý) smát sama sobě, že jsem usnula uprostřed věty a pak jsem zase usnula.
Pokus č. 3 o napsání článku (pátek)
Je pátek (sobota?) půl jedné ráno... my jsme s Johnim zrovna zahlásili synchronně pracovního padla... poslední dny byly náročnější... ale naprosto plné, výživné, zábavné, plné adrenalinu a radosti. Ustála jsem i chřipku, která nám klepala na dveře a stihla jsem i jedno milé focení Blogerek a Blogerů Roku.
Zase jsem to nedopsala... Dny lítaj oknem ven a mě svědí svědomí (teď vidím tu paralelu... svědomí totiž může pěkně svědit :), že přes ty všechny velkoleposti - já nemám ani čas si ukrást pár minut, abych je s vámi sdílela a sakra mě to štve.
Ale to přijde... na vyprávění "historek z natáčení" bude ještě v životě času.
Teď holt musíme zatnout zuby. Klíží se mi oči...
Vaše TerezaIasladndnůslmůoekme
Terezko, úplně ti s tímhle rozumím. Studuju architekturu a každý den se přivláčím v sedm domů ze školy a těším se jak zrovna dneska udělám něco pro sebe. No, ale když přijdu domů, jediné co se na mě v tom pokoji směje je postel a kupa úkolů u kterých sem ráda když pokaždé neusnu. Takže naprosto chápu tvoji unavenost a usínání. Ale ono se to vždycky za pár dnů změní. Člověku se něco povede a to ho nabije energií zase na dlouhou dobu dopředu :) Držím palce ať příště napíšeš článek najednou a je skvělý jako všechny od tebe! :) Dobrou noc! :)
OdpovědětVymazatŠárko, tak doufám, že jsi všechno zvládla a užíváš si pohodové svátky :)
VymazatUž jsme z toho venku a odpočíváme a máme obrovskou radost, že jsme to dali!
Krádný večer.
Vaše TerezaInOslo
Terezko heleď :)
OdpovědětVymazatpřece jsi taky jen člověk a když toho máš moc tak se nedá nic dělat a článek určitě počká.
Vždyť v tomhle kolotoči to musí být zápřah a takové usínání pak určitě stojí za prd :)
Kávový rituál Tě drží na nohou tak to už j co říct.
Dávej na sebe pozor , vždyť nic neuteče.
Krásný advent Tobě i všem blízkým .
Renča
Renčo, moc děkuju za milý komentář :)
VymazatNeboj, nikdy bych nešla přes tu kritickou linii. Ale jsme mladí a silní, pár dní zápřahu dáme a už teď jsme zase vyspinkaní a odpočatí.
Krásný večer a pozdravy všem.
Vaše TerezaInOslo
Tak takhle píšou články umělci :D
OdpovědětVymazatSe občas holt stane no. Ale články nejsou tak důležité jako odpočinek :)
Krásný advent!
Hahaha, tak to jsem teda "umělec" :))))
VymazatUž jsme vyspinkaní a můžu svědomitě říct, že to za to stálo :)
Vaše TerezaInOslo
Naprosto rozumím. My momentálně doma rekonstruujem koupelnu, takže můj denní koloběh už 14 dní vypadá asi takto: práce - koupelna - práce - koupelna .... ve čtvrtek se mi podařilo totálně vytuhnout o půl sedmý večer. Probudila jsem se asi o půlnoci, oblečená, namalovaná, přesně jak píšeš :D ještě musím tak 14 dní vydržet a pak snad bude nějaký odpočinek a hlavně Vánoce :)
OdpovědětVymazatUf... tak to tedy taky musí být něco. Takové opravy musí být něco...
VymazatTak to jsme na tom byli stejně. Doufám, že už užíváte pohodové svátky :)
Krásný večer.
Vaše TerezaInOslo
Terezko, chápu tě, tak si dej pauzu. Sniž frekvenci článků. Dělej jen fresh news :). Nemusíš tu být za každou cenu ;). Třeba tenhle článek, já nevím, vůbec tam nevidím tebe. To nemyslím jako kritiku, spíš jen jako podnět pro zamyšlení. Když nechceš, tak nepiš, nebo aspoň na mě tento článek působí, že jsi prostě potřebovala něco napsat, že už musí být článek. A pak to i na mě jako čtenáře takto působí. Bohužel. Ale těším se moc na další články, které určitě budou zase skvělé :).
OdpovědětVymazatLucko, díky :)
VymazatJá si právě myslím, že tohle jsem byla úplně já. Taková, jak jsem se v těch chvílích cítila - unavená, přetažená, opravdová a upřímná. Ne vždycky je to všechno krásné á la "TerezaInOslo" a ani si nemyslím, že by být mělo :) Blog je o tom ukazovat životní momenty, které vás mohou nějakým způsobem přimět k zamyšlení, jestli tohle je správná volba a jestli nám to za to stojí. Já v tuto chvíli můžu říct, že stálo :) A psát nemusím. Vy se mi tu přeci jen tak nevypaříte :)
Přeji pohodové Vánoce a hezký večer.
Vaše TerezaInOslo
Terezko bylo by super, kdybys mohla napsat nějaký článek o tom ranním cvičení. Nějaké rady a tipy by tady myslím uvítalo víc lidí. :-) To je jen takový nápad až budeš mít čas. :-)
OdpovědětVymazatHezký den,
Lucie
Lucko, díky - jenže já na to nejsem žádný odborník. Cvičím, co mi radí tělo :) Ale třeba zkusím dát něco dohromady. Děkuju za podnět :)
VymazatHezký večer.
Vaše TerezaInOslo
taky se mi občas stává, že usnu uprostřed věty ;) takže v tom nejsi sama.
OdpovědětVymazatta ozdoba s peříčkem je úžasná a fotka ranního stretchingu fascinující :)
Puntíkatý blog
Hehe, Niky :) Tak mám radost, že v tom nejsem sama :)
VymazatHezký večer.
Vaše TerezaInOslo
To mi přesně připomíná, jak jsem dvakrát usnula u vypracovávání maturitních otázek... no jo, stane se :D Člověk se vyspat prostě musí, ne?! :D Musí!
OdpovědětVymazatMusí a měl by :)
Vymazat