Olympijské hry aneb sen každé malé gymnastky

USA gymnastics GOLD team 2012

Sobota odpoledne. Máme po tréninku a naše tradiční sobotní odpolední zábava je tu. Ještě se ani nepřevlíkneme ze sametových dresíků neonových barev a bereme schody po dvou. Jakmile zabouchneme dveře, dětský pokojík plný plyšáků a gymnastických plakátů na skříních a zdech se promění v obrovskou sportovní halu plnou nadšených diváků. Zajíkáme se smíchem a dětskými fórky a stavíme stupně vítězů ze židlí. Z lampičky sundáme pár medailí a nosíme je na polštářích. Lezeme na židle, a z pozadí se překřikujem. "Hlavně bradu nahoru!". "Usmívej se do kamery!" "Stiskni tu ruku, pořádně!" Jedna chytřejší, než druhá. Tak award ceremonii bychom zvládly levou zadní. Nacvičily jsme ji snad víc než tisíkrát. Gymnastika byla pro nás vším. Snad od rána do večera jsme žily tím, kdy zas pojedeme na závody a jestli bude v sobotu náš oblíbený dvoufázový trénink, který jsme zbožňovaly. Mohly jsme totiž o přestávce jíst banán a corny. Byly jsme k sežrání. Nejlepší kamarádky. Na závodech jsme obrečely každý zranění a neúspěch a po výhře jsme oslavovaly v autobuse do aleluja.

 
Jak nezapomenutelný zážitky si z toho nádhernýho dětskýho období neseme s sebou do života. Přátelství, které hory a léta přenáší. Zkušenosti, které nevyčtete v žádné z knížek. A třebaže my jsme nebyly těmi, které stály na stupni vítězů a kousaly do zlaté olympijské medaile, naše vzpomínky a zkušenosti jsou tou naší zlatou olympijskou medailí. 

Silver Team Sokol Praha Dejvice, Berlin, 2002

Krásný večer a fanděte! Finále čtyřboje ve sportovní gymnastice začíná 17:30! 

Vaše TerezaInOslo