Jak je dobré míti Filipa, aneb zlatá česká improvizace k nezaplacení

Ležím zkroucená na sedacím pytli uprostřed obýváku, svítím si právě staženou aplikací "Flashlight" a mhouřím oči na miniaturní písmenka článku "Equating Efficiency with Reduction: A Self-deception in Energy Policy". Prohlídnu pokoj a z hlavy mi vystřeli "A dost!" Takhle se přece nedá pořádně učit. Moment improvizace začíná. Proběhnu byt, zaběhnu do sklepa, chvíli přemýšlím a už nahoru táhu rozkládácí zahradní stolek, zkouším další možné varianty sezení, nemáme doma jedinou židli, improvizuji se skládáním malých stolků na sebe a hodně polštáři, přimontovávám mírně poupravenou stojací lampu z obýváku, vyměním a doplním žárovky v lustru, dosedám a pocit zadostiučinění se dostavuje téměř hned. Konečně! Možná by bylo příště rychlejší sednout na tramvaj a dojet do knihovny, která má jak pohodlné židle, tak pořádné lampy. Johni na mě kouká jakobych spadla z višně... 

Cupcakes

Umí improvizovat jen Češi?

Vždycky mě fascinovalo, jak když jsme vyjeli do ciziny, regály se zbožím doslova přetejkali vším možným i nemožným. Na mém prvním výletu do Německa (5 let) jsem si připadala jako Alenka v Říši divů. Byly Vánoce, všude kýčovité výzdoby, světýlka nejrůznějších barev a kypří SantaClausové v otřesných oblečcích s umělým sněhovým popraškem na čepici. V obchodech se prostě dalo najít všechno, na co si jen malá holka s obrovskou fantazií vzpomene. Chtěla jsem všechno a to hned, nejspíš i proto, že u nás nebylo téměř nic. Až po pár letech ta nabídka v regálech začíná být tak trochu otravná. Chcete si udělat muffiny? Je libo čokoládové, vanilkové, citrónové, borůvkové, rebarborové, nebo "jakésijenvzpomenete"? Stačí se jen rozhodnout a vzít krabici s hotovým mixem. Chcete mít muffinky s čokoládovými kousky, sušeným ovocem, karamelem, oříšky, nebo vanilkovou náplní? Stačí jen pootočit hlavu mírně doleva a lapit hotový pytlíček. Na závěr už jenom vybrat z tisíce různých zdobících past miliónů barev a chutí, cukrlátek a cinkrlátek na ozdobení a nesmíte zapomenout na ozdobný papír, který Vám pořádně zamotá hlavu a čas strávený v obchodě natáhne jak skákací gumu! V závěru všechno smícháte a napatláte a šup už je fotka na facebooku, jak jste byli kreativní! Ha! A to je kámen úrazu! Dá se tomu říkat kreativita? Lidé v dnešním světě ale úplné ztratili smysl pro improvizaci díky obrovské nabídce na trhu. To když jsme my dělali muffinky, žádné krabice s hotovým mixem neexistovaly, už vůbec ne zdobítka a formičky a my jsme prostě všechno vyráběli vlastní, originální, s nápadem a dobrým pocitem, že je to naše. 

Češi doslova fascinují ostatní národy svou kreativitou, nápaditostí a improvizačními schnopnostmi. Máme to prostě v genech. Není to přímo skvělé? A jak jste na tom Vy s improvizační schopností? :)

Improvizujte, improvizujte a improvizujte. 

P.S. Malé přiznání na záver, aby se neřeklo: Já ty předhotové muffiny taky občas koupím a i nějakou tu zdobící pastu a pytlíček s posypem a občas i nějké to cinkrlátko... Šetří to čas, no... :)