I když už je dneska pondělí, neodpustím se nevrátit myšlenkama k povedenému víkendu. Inu, nic jiného mi ani vzhledem k dnešnímu "povedenému" ránu nezbývá. Vstávání v 6 hodin není zrovna ideální začátek týdne, ale když už se silou vůle vyhrabete z vyhřátého pelechu do toho třeskutého mrazu...v práci rozsvíceno a mladá Norka už všechno aranžuje tak, jak jste to měla v úmyslu vy...Kde se stala chyba? Někdo přehodil naše jména... Ještě štěstí, že Anja je tak milá, protože jinak bych se jen tak na podpatku neotočila a s úsměvem neodkráčela. Inu, alespoň jsem si udělala svoje oblíbené sójové skořicové latté a hrábla po rozinkovém šnekovi, který mi zvedl náladu a doma trochu zapracovala na esejích do školy, kterých přibývá jak hub po dešti. Každým dnem roste moje nervozita, protože se zase trochu všechno kumuluje. Inu, nejlíp člověk pracuje, když je pod tlakem. A to s přibývajícími účty taky už bublá pod poklicí. Dost už ale o penězích a škole a radši k něčemu pozitivnějšímu.
Když jdete v nedělí "ráno" do lokálního obchodu, je to vskutku zajímavá podívaná. Lidé s rozcuchanými vlasy, ospalky a skoro v pyžamu bloumají vedle regálů a přemýšlejí, na co mají vlastně chuť. I já jsem s tak trochu potácela, ale bez kocoviny a s jasnou představou. Palačinky s čokoládou, banánem a borůvkama mi tancovaly latinu před očima už od rozbřesku.
Mlíko a vajíčka se ladně pohupovaly v látkové tašce a já nastavovala rozespalou tvář jarnímu norskému sluníčku. Je to paráda si otevřít okna, slyšet zpívání ptáků, jemné oddechování skoromanžela a bublání konvice s vodou na čaj. Takové krásně nedělní ráno je odměnou za ten drsný týden plný práce, školy, uklízení, ...
Hudba nedělního jazzu se line do patra a Johniho probouzí vůně palačinek. Hodíme první tanec a já servíruju první palačinku. Poslední dobou jsme si zvykli nějak často tancovat, ani nevím co to do nás vjelo, možná je to jarní energie, která nás nenechá jen tak sedět, ale je to sranda. Někdy přemýšlím, co by asi lidé řekli na to, kdybychom nahráli jeden celý den u nás v bytě. Asi by se hodně pobavili, protože naše kreace jsou většinou dost povedený.
Palačinky do nás padají jak Němci do krytu (zkusili jste někdy tohle přeložit cizincovi? :) a sluníčko nás přímo vytáhlo za vlasy ven. Vyrazili jsme na nedělní výlet na Bygdøy. Jedno z našich nejoblíbenějších míst v Oslu. Buď můžete dojet lodí (na "tramvajenku" :) z Aker Brygge přímo na Bygdøy, anebo taky autobusem. Lodí je to nádherný výlet kolem Oslích ostrůvků a neplatíte nic navíc.
Na pláži se to už rojilo grily na jedno použití a vůně opekáných laskominek mi zatočila hlavu. Ale ne víc, než ten ohromující výhled na polozamrzlý Oslo fjord, rozpouštějící se plovoucí kry a nádherně modré nebe.
Asi nemá moc cenu všechnu tu nádheru sáhodlouze popisovat, protože fotky to vystihují mnohem lépe. Bylo to ohromně nabíjející. A tak se ta dobrá nálada ve mně drží i po takovém pondělním ránu. Inu, teď už musím letět do práce... snad už se to tentokrát povede.
Krásný den i Vám! A nesmutněte, za chvíli tu máme další neděli!
Vaše TerezaInOslo
"Němci do krytu" :))) schválně to zkusím vysvětlit svému Italovi :))
OdpovědětVymazat