Stránky

pondělí 23. listopadu 2015

Jak jsem se stala novopečenou tetou

To bylo radosti, růžové, šišlání, "ochání", když se Mie před pár (tý)dny narodila. A co udělala česká novopečená teta? Nejdřív jsme bouchli bublinky, pak koupili letenky na sever a já si pomalu začala uvědomovat svoji roli kmotry. 

To není jen tak :)

A protože jste se mě velmi zaujatě ptali u fotek na Sociálních sítích, rozhodla jsem se vám to naservírovat na blog. Chtěli jsme přivést něco, co bude darováno s láskou, příběhem a myšlenkou... Já měla jasno a konečně jsem našla pádný důvod jít znovu do hračkářství Hugo Chodí Bos, které mě před rokem tam očarovalo! Adélu (paní majitelku) už znám nějaký ten pátek a je prostě skvělá. Když se jí narodil syn Hugo (teda prý dcera Žofie :)), chyběly jí na trhu takové ty klasické české hračky. Nelenila a otevřela si svůj obchod. A já takové lidi moc obdivuju a ohromně moc jim fandím. A navíc to Adéla dělá skvěle. A tenhle skvost jsem si prostě nemohla nechat pro sebe. Když otevřete dveře do dětského (vlastně někdy i dospěláckého království), najdete tam přesné takové hračky, které si všichni pamatujeme z dětství. Přesně takové ty, které byste chtěli jednou koupit těm vaším dětem. Ručně vyráběné, s nádherným příběhem... No, pokochejte se sami :)




Já měla největší radost, když jsem našla knížku Lyžníci z Plískanic. Je totiž od norského ilustrátora Bjørn Rune Lie a je naprosto famózní. Je plná norských svetrů, čokolád, jmen, vzorů, lyží a psiny a je přeložená do češtiny. Takže já už si v hlavě maluju to útulné odpoledne ve srubu, kdy se jenom my dvě zabalíme do deky u krbu, uvaříme horkou čokoládu a já budu předčítat. Ta kniha je tak nádherně ilustrovaná a psaná, že už ji přečetl kdejaký dospělák. A já hned dvakrát :)



Já už bohužel musím zase utíkat, ale mám pro vás kupu dalších skvělých novinek. Třeba, jak jsem v sobotu přednášela o blogování na jednom workshopu, nebo jak jsme byli na koncertě Pražské Komorní Filharmonie a Ivy Bittové, nebo jak plánujeme Vánoce na severu, jak chodíme do kina za pět minut dvanáct a jak jsem zase po dlouhé době začala doma vyvářet večeře. Jo a mám pro vás recept na banánový chlebík. U nás se po něm jen zaprášilo. 

Tak já dneska najdu nějakou zapadlou kavárnu a všechno vám to napíšu, chcete? Já teda ano!

Krásný den a užijte si to sněhánkové sluníčko :) 
Vaše TerezaInOslo  

6 komentářů:

  1. Jé, na PKF? A nepotkali jste tam moji ségru? Ta pro ně pracuje :) Tak to kdybych věděla, že tam budete, tak jdem taky! Příště...

    OdpovědětVymazat
  2. Je na Lyžnících z Plískanic českého něco jiného než překlad?:) Když teda Hugovi chyběly ty klasické české hračky?:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Bloudová, Váš blog a myšlenkové pochody mám moc ráda, ale tady se jen kochejte a neřešte:-)
      Magda

      Vymazat
  3. Nádherné dárečky. Brala bych je i pro sebe a to už nejsem dítětem nějakou tu chvíli. Myslím, že něco podobného pořídím nedávno narozené sestřenici. Děkuji za úžasnou inspiraci. :)

    OdpovědětVymazat
  4. Opravdu nadherne darky, kouzelne veci... Tesim se na pokracovani. Marcela

    OdpovědětVymazat
  5. Název hračkářství je kouzelný a ty dárečky jsou krásné!

    WORLDNEEDSWOMEN

    OdpovědětVymazat