Klapka. Nesvatbovi v akci potřetí!

Nádherná louka posetá lidmi, kteří se po letech zdraví a objímají. Vdává se nám Irene z naší keplerácký "funny four" a čekání na louce zkracujeme přetřásáním historek z gymplu. Ty jsou nesmrtelný... Po louce lítaj polibky i motýli a mává se na děti. Je teplo, skoro horko a vzduch se ani nepohne. Lučnímu kvítí to v zavařovačkách sluší a pánům se rosí čelo. Taková pravá svatební pohodová sobota někde u hostivařské přehrady.

První zářijový víkend je na svatby úplně nejlepší. 
.

Vzpomínám na naše "ano" (teď jsem si zas a znovu pustila naše svatební video TADY), mačkám Johnimu ruku a v tom se do dvou violloncell boří smyčce. Všichni pozorují nevěstu a tátu, jak vycházejí zpod mohutnými borovicemi. Je to můj nejoblíbenější moment, kdy tátové vedou nevěstu. 

Všude se mísí emoce s láskou a tátové jsou pyšně dojatí.

Jako svatební milovník bych vám o svatbách mohla psát až do aleluja. Jenže... je právě čtvrt na jednu ráno a já už za pár hodin musím zase z postele do legín. Zítra máme další kemp a v půl sedmé už musíme být v autobuse směr trénink národního teamu. Takové ryze pohodové nedělní ráno. Tak já jdu do peřin, i když bych tu mnohem raději byla s vámi.

Krásné dobré ráno a kdybyste dostali chuť na nějaké svatební články, můžete nakouknout TADY. 

Krásné dobré ráno a odpočívejte i za mě :) 

Vaše TerezaInOslo