Miluju rána. U nás doma jsem to byla vždycky já, která ze dvou blonďatých sester tahala ospalý rodiče z vyhřátý postele. Na ránech miluju snad úplně všechno. To, že teď na podzim můžu psát na zamlžené sklo terasy klišé vzkazy. To, že všechna hudba zní tak nějak krásněji, když plní ospalý byt. To, že je horká voda tak nějak na těle příjemnější. A to, že se po ranním protažení cítím božsky. Miluju i to, že mám pocit, že jsem dostala zase novou šanci. Že vlastně tak trochu začínám na novo.
Že to, co se nepovedlo, se vypařilo pod řasami v říši snů, a že si vlastně můžu dneska tak trochu dělat, co se mi zachce.
Ráno u mě většinou rozhoduje o tom,
jaký bude celý den.
Mám v hlavě takové to vysněné ráno. Ta idylka, že se probudím ve voňavých polštářích (no, pozor, poslední dobou jsem si ohromně oblíbila voňavku na polštář - tu vám musím ukázat, takže zas tak daleko od pravdy to není). Probudím se propletená do svého muže. Vstanu neunavená a půjdu si uvařit kávu. Tu vypiju na terase zatímco poslouchám hudbu, která mi hladí (d)uši. Pak se protáhnu, pozdravím slunce a pár bojovníků, možná psů, nebo mostů a je mi skvěle. Završím to snídaní, výběrem outfitu, který je slušivý stejně tak jako praktický a vyrazím přesně tak akorát na čas do práce.
A protože se mi to ideální ráno vlastně nikdy nepovedlo, a tuším, že ani nepovede, zkusím alespoň něco z toho zmateného pobíhání po bytě a hledání ponožek změnit.
Co vy na to? Necháte se ukecat a zkusíte to taky?
Ráno přeci dělá den.
Myslím, že ti, kteří neoplývají láskou k ránu, už přestali číst u druhé věty. Pokud někdo ještě stále vydržel, tak si vyberte nějakou vhodnější aktivitu, která vás nerozčílí do běla. Hehe :) Ti, co si myslí, že mají rána rádi to nejspíš zkusí, aby se přesvědčili, že ani oni nejsou tou správnou cílovou skupinou. A ti, kteří tu zbudou si užijí jedno z těch nejkrásnějších rán, o kterém budou všem náruživě vyprávět celý den.
Tak budík o pár minut dopředu, čerstvě povlečenou postel a dělejte si po ránu, to co vás udělá šťastnými.
Tancujte. Protahujte se. Pijte čaj, Vymačkejte si džus. Ti blázniví milovníci palačinek si je klidně připravte. Projděte se lesem. Povídejte si s partnerem. Pusťte si svůj oblíbený seriál. Prostě si to ráno udělejte podle vašeho gusta a uvidíte, jak vám bude skvěle. Držím vám palce a budu na vás myslet.
Tak krásné dobré ráno. A ať je to zítřejší jiné. Lepší. Vaše.
Vaše TerezaInOslo
Yoga Mats - Floppy.cz - sponsored
Já rána nesnáším. Vstávání, zima a tma, spěch, vracení se pro zapomenuté věci. A kdybych po ránu udělala podobný předklon (je tam to slovo "kdybych"), tak přepadnu a udeřím se do hlavy... Ale díky za pokus o zlepšení vztahu k téhle proklaté denní hodině...
OdpovědětVymazatJen ty dokážeš v článku z rána vytvořit tak krásnou věc. :) Kéž bych to dokázala.
OdpovědětVymazatAle vlastě - kdo říká, že ráno musí být brzy? Se svojí prací v Baru jsem spíše noční tvor a vstávání před desátou nehrozí. Takže pro mě je ráno v kteroukoliv denní dobu, ve kterou se vykutálím z postele. A tahle moje rána jsou taky moc krásná! (Inu, jen o něco později:))
OdpovědětVymazatTeď užívejte večera a zajděte třeba na drink, který vám my, právě vycházející do práce, rádi namícháme! :)
V.
Terez, palec nahoru za to, jak často teď píšeš! Na podzimní čtení s podtvrtnutým kotníkem ideál.
OdpovědětVymazatDělat si ráno co se mi zachce, sakra, to by se mi líbilo...
OdpovědětVymazatMiluju rána a mám to nastavený jako, jaký je ráno, takovej bude celej den! Vstávání si doslova užívám :) to se asi u moc lidí nevidí :)
OdpovědětVymazatMně už se to ideální ráno nepodařilo hezkých pár měsíců. Vstát brzy, vytáhnout psa z teplých peřin a jít na procházku za východu slunce, kdy si užiji to, že kolem není až na pár výjimek ani živáčka. Tento článek mě k němu ale inspiroval, ovšem pochybuji, že to bude to zítřejší. Myslím, že o tom sníme obě naprosto stejně.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatPěkný článek, krásné fotky :) Miluju rána a miluju snídaně, mohla bych snídat celý den. Moc se mi líbilo, když jsem byli před lety s rodinou na dovolené s all-inclusive, kde jsme snídali i hodinu a déle. Ale samozřejmě za běžného provozu, kdy člověk vstává o půl šesté, plíží se, aby nevzbudil spolubydlící, a za hodinu už sedí v tramvaji do práce, si to ráno pořádně neužije. To se snažím mít vše dopředu nachystané - oblečení po ruce, hřeben i šminky v koupelně, nachystaný hrnek na čaj - abych se nezdržovala a všechno odsýpalo.
OdpovědětVymazatLíbí se mi tip po ránu se protahovat, asi to občas zkusím. Byly doby, kdy jsem taky každé ráno zdravila slunce, ale nějak mě to přešlo.
Miluju rána kdy celý dům ještě spí a já mám čas sama pro sebe:) Na snídani, čaj a někdy i tu jógu:))
OdpovědětVymazatDřív jsem taky pařila mezi ty, co si ráno raději přispali a poté narychlo vybíhali ze dveří. Jakmile jsem ale objevila kouzlo snídaně, klidně si budík nařídím i o hodinu dříve. :) Sem tam, podle času, padne i nějaká ta jóga, cvičení, běh a hned se cítím naplněná energií a optimismem. Rána jsou prostě kouzelná. :)
OdpovědětVymazatNikol (www.readeatandlive.blogspot.cz)