Jeden článek plný adrenalinu a záblesku z minulosti

Dneska je venku božsky. Sluníčko svítí jako by se nám všem na severu snažilo vynahradit ty týdny bez něj a tváří se nadmíru omluvně. Všichni nastavují bledé tváře té žluté kopuli v domnění, že se za pár chvil dostaví slibovaná dobrá nálada. Já jsem už od prvního rozlepení oka věděla, že dneska doma nezůstanu ani minutu. Johni šel podruhé do své nové práce a já se vydala do mého tolik oblíbeného přístavu... Aker Brygge... ta část Osla, kde to vlastně tehdy všechno kdysi začalo... Před těma pár roky jsem se tu procházela a lítala si ve svých představách... Pracovala jsem v kavárně, neměla ani korunu a představovala si "až jednou". Inu... však si o tom můžete přečíst sami...voilá - jeden z mých prvních příspěvků na blogu.

Moje tehdejší fotografické umění

Pondělí 4. června 2012
 
K večeru mě moje neonový boty vytáhly do centra. Plánovala jsem odpočinkový večer s knížkou a limetkovou limonádou. Zvláštní síla mě ale jak mávnutím proutku posadila do tramvaje, která přijela na zastávku v tu samou setinu sakundy jako já. A to něco mě vyšouplo v nejdražší a nejluxusnější čtvrti Osla - Aker Brygge. Miluju to místo. Procházíme se tu víc než často. Číšnící z místních restaurací už nás mají za podivíny. Staví se tu jak o život. Mezi nejnovější delikatesku patří hotel s vodními garážemi pro lodě a naprosto čirá rozhledna. Vskutku designový skvost. Nejsem tu jediná, kdo se přišel zasnít. Vlasy mi rozfouká mořský vítr a při pohledu na nepopsatelně nádherné byty s obrovskými terasami se mi v břiše rozletí stovky motýlků. Něco mi dodává energii k tomu procházet se vlastní budoucností a ptát se, proč ne. Pozoruji mladý pár v luxusní restauraci. Rozlouskávajíc mušle se na sebe upřímně usmívají a vypadají nad míru spokojeně. Chce se mi letět domů a dát do googlu: "Jak vydělat velký peníze". Myslíte, že bych našla odpověď? Trvá mi to tak hodinu, než mi začne být zima a začínají se mi zavírat víčka. Cesta tramvají se zdá nekonečná a já se nejvíc těšim na vřelé objetí a teplo domova. Nějaký luxus je mi ukradený a už vůbec humrové v luxusní restauraci. Všechen chtíč byl jen relativní. Ale proč se občas taky trochu nezasnít? 

Inu, tehdy nic z toho na dosah nebylo ani omylem. Ani teď není, ale z té malé holky, která pracovala v kavárně a obsluhovala ty, kterými si tolik přála být, se vyloupla během skoro tří let mladá paní, která má právě tady na tom vysněném Aker Brygge první opravdový business meeting - a to hned v úterý. Neonový tenisky vymění za vysoký podpatky, rozlítaný vlasy sepne do uhlazeného drdolu, notebook s prezentací, na které pracuju posledních pár dní, hodí do kabelky a vytištěné a připravené materiály do černého lesklého šanonu. Vím, že mi byl hozen provaz a teď prostě šlápnout vedle nemůžu. Je to obrovský adrenalin a takové nadšení, které cloumá mým tělem, že můžu v posilovně běžet na pásu až donekonečna a pořád nejsem unavená! 

V životě holt musíte někdy riskovat, ve většině případů se to nepovede, ale jednou ano. A to jednou vám právě může změnit život! Nejde tady o ten luxus, ani o humry, nýbrž o životní cestu za uznáním a oceněním.

A ještě něco - ještě mi negratulujte, není totiž úplně vyhráno, jedno je ale jisté, celý team přiletí na úterní meeting a budou ode mě očekávat velké věci, převratné nápady a myšlenky, kvůli kterým se rozhodli vytvořit pozici na míru. Zatím žiju ve sladké nevědomosti a nevím, jak si to představují oni. Já mám představu jasnou a tím to většinou začíná!

Krásný víkend vám všem, mějte se rádi a jděte si za svými sny! 

Vaše TerezaInOslo

P.S.  Vydávám se na to Aker Brygge projít asi po milionté a třeba tam potkám v představách i tu malou odvážnou holku v neonkách.