Páteční cupcakes, pondělní pracovní rozpoložení pod gaučem a "stand-up" porady

Je pondělí večer. Venku už začíná být trochu cítit jaro a my milujeme naše večerní procházky z práce domů. Už je vždycky tma, ale Praha je ve tmě přeci nádherná. Nejdřív to vezmeme po Náplavce až k Jazz Docku a pak zahneme jednou z těch uliček, co vypadají úplně stejně, směrem k nám. 

Cestou potkáme nejednu zapadlou vinárnu, kterou lípneme
na imaginární seznam "Tam jednou musíme". Taky si je děláte?

Dnešek byl náročný a báječný zároveň.

Náročný a báječný dny jsou ty nejlepší. Miluju ten pocit, kdy si sami sobě dovolíte večer lenošit, protože si to zasloužíte. Takové lenošení je nejlepší... To zasloužené. A když k tomu ještě ukradnete něco sladkého na zub ve špajzce, bude už to lenošení úplně geniální. Tyhle cupcakes nám přinesla na páteční coffee hour naše Bridget, která se prokousala několika koly pohovorů rovnou do hubu. Je skvělá a nejenom proto, že nám nosí cupcaky :)

Já jsem dneska půlku dne propracovala pod gaučem. Někdy vám totiž bodne změnit pracovní polohu a rutinu. Ještě bych chtěla nějak vymyslet pracovní pult, u kterého bych mohla stát. Nebaví mě pořád celý dny sedět. A seveřany taky ne.

U nás ve Skandinávii najdete běžné kanceláře jen zřídkakdy. 

Někdo dokonce nemá ani normální stůl a židle. Seveřani přišli i na to (možná na to přišel už dávno někdo jiný), že když se porady konají za chůze, nebo ve stoje, lidé zbytečně s řešením problémů neotálí, protože se jim nechce dlouho vystávat. Zatímco, když jim naservírujete koblihy a usadíte je do pohodlných křesel, hezky si tam rochní a cpou se a na práci tak trochu pozapomínají. 

Studie Allena Bluedorna potvrzuje, že tzv. "stand-up" porady
 jsou běžně o třetinu kratší, než ty pohodlné sedící. A to už může být znát. 

Když jsme s Johnim přes léto vymýšleli a plánovali, jak to všechno bude, téměř každé ráno jsme chodili na rychlé dvacetiminutové procházky, kde jsme celý koncept formovali. Já byla spokojená, že jsme venku na čerstvém vzduchu, Johni zase, že neotálíme. Jestli máte tu možnost, zkuste to někdy. Budete sami mile překvapení.

V hubu jsme si dneska střihli mikro-photo-shooting, který Johni zfouknul přesně za dvě minuty. V těch dvou minutách je i započítáno, ukázka toho, co nafotil. Mně se líbí. Zachycují totiž pohodu v hubu, která tam je spolu s blogerkama a Bridget. Někdy vás tam vezmu. A jindy zase napíšu o našich dalších pracovních praktikách. Některý jsou totiž pěkně "mimo mísu", jak říkám. 

Hezký večer/nebo ráno a běžte se dneska projít. Třeba jenom tu jednu zastávku tramvaje.

Vaše TerezaInOslo