Starý dobrý víkend v norském stylu

Krásné pondělní ráno. Jak jste si užili víkend? Ten náš byl jako za starých norských časů. V pátek večer Johni připravoval jedno z jeho nejoblíbenějších jídel taco. Norové taco milují a dokonce vytvořili nový termín, který se běžně v norštině používá "fredagstaco" - páteční taco. Podle studie norského VG jí taco každý pátek přes 400.000 Norů, 8,2% populace. Každý pátek. Každý!

Dokážete si představit, že jíte každý pátek úplně stejné jídlo?

Ta vůně, tma za okny, a sobotní/nedělní vstávání v půl sedmé ráno, abychom dojeli na tréninkový kemp, tak takhle přesně vypadaly naše víkendy v Norsku. Když jsem se do Norska přestěhovala, naše dny vypadaly tak, že jsme hned po osmi hodinách v práci naběhli na autobus, který nás vezl čtyřicet minut do haly kousek za Oslo. Tam jsme měli pětkrát týdně trénink a kolem jedenácté večer jsme se vraceli domů. V autobuse se prakticky odehrával skoro celý náš volný čas. Večeřelo se tam, já se učila norštinu, volala s babí, psala blog, a dost často jsme tam i spali... Víkendy pak byly zcela a plně zasvěcené tréninkovým kempům, nebo závodům. 

Byla to nádherná součást mého života, kterou bych za nic na světě nevyměnila. 

Ale představte si tu volnost, když jsme oba mohli  zase normálně žít.

Teď jsme si takový režim střihli na víkend znovu. Jen jsme byli na té druhé straně - trenérů. Celý víkend jsme strávili na dalším tréninkovém kempu národního teamu, který připravujeme na Mistrovství Evropy. Začíná se nám ta dřina rýsovat v celkem silný team, tak už se oba s Johnim těšíme. Já trénuju choreografii a John Erik spolu s Terez tumbling a trampolínu. V mezipauze jsem si jela za blogerkami zasadit magnolii před naším hubem a po třetí tréninkové fázi jsme s Johnim vyrazili do La Fabriky na taneční představení Divočina. Já jsem byla unešená. Nádherná hudba (!), jemné a zároveň neokoukané taneční pohyby a neříkám to jenom proto, že hlavní tanečníci jsou moji velmi blízcí přátelé. Maty a Jindra válí. Nejkrásnější  je na tom to, že jsme před sedmi lety spolu vystupovali. Tenkrát to bylo dosti amatérské, ale už tehdy měli kluci zálusk na prkna. Tak když pak celé publikum po Divočině stálo a náruživě tleskalo, blejskaly se mi oči. Jsem na ně pyšná! A jestli jste ještě neviděli Divočinu, nebo nádherné představení Looser(s), tak se určitě jděte podívat. A jestli jste už všechno viděli, tak se můžete těšit na Letní Letnou, kde bude další pecka. Beach Boys. Na tu já se těšim jak malá holka. Nový cirkus mě baví. A tuším, že vás bude taky.

Tak krásné pondělí. 
Vaše TerezaInOslo 

P.S. Jestli někdy do La Fabriky vyrazíte, doražte dřív, ať máte dobrá místa vepředu. Lístky nejsou na sedadla. Kam si sedneš, sedíš. My jsme byli až v poslední řadě a dost částí nám uniklo, protože jsme neviděli.